První soutěž letošního Poháru ČR v rally byla členy Rally Teamu Volenice očekávána s napětím. Předloňská účast týmu skončila již po první rychlostní zkoušce závadou převodovky, loňský skluz v přípravě vozu neumožnil volenickým vůbec odstartovat. Martin Knížek s Petrem Šimůnkem proto letos chtěli navázat spíše na úspěšný ročník 2008, kdy v Hrádku nad Nisou zvítězili ve třídě SA1.
Letošní příprava vozu byla podřízena jedinému cíli – dokončit všechny opravy a úpravy na voze dostatečně včas před startem prvního závodu. Toto předsevzetí se sice nepodařilo zcela naplnit, ale díky odložení některých rozpracovaných úprav na brzdovém systému na pozdější dobu a použití osvědčených dílů nakonec Favorit v neděli před soutěží podle plánu poprvé zavrčel. Testovací jízdy pak ukázaly, že je vůz dobře připraven na lužické tratě. Úpravy na rozvodu motoru podle hrubých měření přinesly kýžený efekt mírného nárůstu výkonu, zvýšení svornosti samosvorného diferenciálu se pak projevilo nejen pocitově lepším odjížděním vozu ze zatáček, ale i dalším zvýšením už tak téměř nelidské síly, kterou je třeba vyvinout k otočení volantu zejména v pomalých zatáčkách. Oba jezdci ale hodnotili provedené úpravy pozitivně, proto nic nebránilo posádce vyrazit v pátek ráno vstříc Lužickým horám a seznamovacím jízdám.
Trať soutěže se oproti minulým ročníkům výrazně proměnila, jednotlivé rychlostní zkoušky byly navíc od sebe dost vzdálené, takže seznamovací jízdy klukům trvaly prakticky až do večera. Oproti původním předpokladům se početné startovní pole během tréninku na trati rozptýlilo, takže nedocházelo při najíždění RZ k žádným zácpám.
Přes problémy s loňskou povodní se pořadatelům podařilo nalézt velmi pestrou trať se značně rozdílným charakterem čtyř rychlostních zkoušek jedoucích se ve dvou sekcích dvakrát po sobě. Úvodní RZ Bílý Kostel nabídla velmi zajímavou a technickou trať s množstvím zimního posypu, druhá RZ Ještěd byla naopak z větší části vedena po širokých silnicích s množstvím táhlých vraceček a velkým převýšením. Třetí RZ Jindřichovice pod Smrkem spojovala rychlé široké úseky s úzkými technickými průjezdy obcemi s mnoha odbočeními. Závěrečná RZ Kunratice byla variací na šotolinový úsek známý z minulých let kombinovaný s další variantou průjezdu obcí Kunratice.
S rozpisem panovala tentokrát u Martina až neobvyklá spokojenost, výhrady během seznamovacích jízd se týkaly jen špatně označeného startu a cíle jednotlivých RZ a označení retardérů. Stroj prošel technickými přejímkami rovněž bez větších potíží a tak celému týmu v pátek večer nezbylo, než před soutěží náležitě vyladit formu posádky i mechaniků v osvědčené restauraci v Chrastavě.
Foto: Zdeněk Klíma
Sobotní ráno přivítalo posádky velmi teplým a slunečným počasím, volba pneumatik byla proto tentokrát poměrně jednoduchá. Do první RZ vstupovali Martin s Petrem s velkým respektem vzhledem k charakteru trati i dlouhé závodnické pauze, většina soupeřů na tom však byla podobně a výsledkem byl druhý čas ve třídě SA1 s přijatelnou ztrátou 4,4 s na Vopatřila s Kostkou. RZ 2 podle papírových předpokladů měla být spíše doménou soupeřů s vozy se silnějšími motory, přesto se nakonec stala kořistí volenické posádky, která zde zvítězila rozdílem jediné sekundy nad Vopatřilem s Kostkou. Po úvodní dvojici RZ tak byli Martin s Petrem na druhém místě ve třídě s minimální ztrátou 3,4 s na první místo. Třetí posádka Mandaus – Mandaus již ztrácela téměř půl minuty. Překvapivý výsledek po prvních dvou zkouškách komentuje Petr Šimůnek: „Náš výkon na RZ 1 byl příliš opatrný, podobně ale do soutěže vstoupili i naši soupeři. Na druhé zkoušce jsme chtěli zabrat, abychom co nejvíce smazali výkonový hendikep našeho Favorita, který oproti novějším Feliciím ztrácí až 30 koní. Že by z toho mohlo být první místo ve třídě nás ve snu nenapadlo, i když jsme RZ projeli docela plynule a bez větších chyb.“
Po prvních dvou zkouškách panovala ve voze pohoda, kterou příliš nenarušil ani téměř hodinový přejezd na RZ 3. V této zkoušce se ale Martinovi s Petrem již tolik nedařilo, v jejím průběhu nakupili několik chyb a přes druhý čas ve třídě zde ztratili na vítězného Vopatřila téměř 14 s. Úvod RZ 4 se vyvíjel podle pilotových představ až do prudkého levého odbočení na úzkou cestu v Kunraticích, kde Martin opět drobně chyboval. Průběh RZ, která uzavřela účinkování volenické posádky v letošní Thermica rally Lužické hory, popisuje Martin Knížek: „Po malé chybě v odbočení jsme pokračovali ve slušném tempu až ke skoku z panelů na šotolinu, kde už jsme byli rychlejší, než by bylo zdrávo. Tvrdý dopad na ochrannou ližinu pod motorem a malá časová ztráta v následném odbočení ještě neznamenaly žádnou tragédii, o dvě zatáčky dále se ale ukázalo nastolené tempo příliš vysoké a zbytečně agresivní jízda skončila v příkopu vedle trati, kde podvozek schytal několik velmi tvrdých ran. Když jsme ohledali škody a s překvapením zjistili, že auto má všechna kola, rozhodli jsme se pokračovat dál. Chtěli bychom moc poděkovat divákům, kteří nám pomohli auto vytlačit z příkopu a na louce roztlačit, protože před RZ se navíc porouchal startér. Do cíle zkoušky jsme dojeli opatrně s více než dvouminutovou ztrátou a až za cílem zjistili, že je ohnuté přední rameno a kolo škrtá o podběh. Opatrně jsme dojeli do servisu, kde jsme byli nuceni odevzdat jízdní výkaz, protože náhradní rameno jsme s sebou neměli. Návštěva příkopu byla poměrně hloupá a zbytečná moje chyba, která nás připravila o možnost absolvovat pěkné lužické zkoušky ještě jednou v druhé sekci.“
Ani letos tak volenickému Favoritu nebylo dáno spatřit cíl hrádecké soutěže. Celý tým doufá, že na další soutěži, kterou by mohla být Rally Český Krumlov v MČR historiků, Favorit přes cílovou rampu přejede.